Potřebujete spolehlivého dodavatele betonu? Hledáte produkty, které usnadní Vaší práci? Vyrábíme nejen kvalitní beton do základů, ale i lité potěry pro podlahy, cementové pěny, malty pro zdění a omítání, barevné betony a další materiály pro komplexní řešení.
Základové desky jsou exponované konstrukce, které přenášejí tíhu celé stavby do podloží. Často bývají značně vyztuženy, protože podloží bývá nerovnoměrně nebo málo únosné a deska jako základ již není opravitelná. Vybetonování hustě vyztužené desky je náročné na čas, pracovní sílu a z toho plynoucí výslednou kvalitu. Nejlepším řešením vlastní betonáže je použití lehce zpracovatelného nebo samozhutnitelného betonu Easycrete®, který dokonale vyplní všechny prostory v bednění a ideálně “obteče” výztuž. Easycrete® nevyžaduje náročné hutnění, mnohdy postačí pouze “srovnání” povrchu “pohoupáním” tyčí kruhového průřezu
Často jsou požadovány svislé konstrukce (stěny, sloupy) s dokonalým povrchem (pohledový beton) či z důvodů konstrukčních velmi štíhlé. To vyžaduje dokonalé bednění a vysoký stupeň vyztužení.
Vysoké náklady a úsilí při přípravě by mohlo být promarněno použitím nevhodného betonu a technologie jeho ukládání do konstrukce. V takovýchto případech je řešením použití samozhutnitelného Easycrete® SV, který zajistí dokonalé probetonování konstrukce a výsledný povrch po odbednění je v kvalitě pohledového betonu.
Prostorově rozsáhlé a tvarově náročné vodorovné konstrukce, například stropy a nájezdové rampy garážovacích domů, je často třeba betonovat v jednom pracovním záběru. Velké objemy betonu se jistě snáze a rychleji uloží při použití Easycrete®, který rovněž zaručí přijatelnou kvalitu povrchu, který není nutno následně opatřovat nátěry nebo stěrkovými hmotami.
Snad už jen u domků stavěných svépomocí se malta míchá z dovezených surovin přímo na stavbě. Malta vyrobená tímto způsobem nemá žádné zaručené charakteristiky, materiály pro výrobu se musí někde skladovat a chránit před povětrnostními vlivy. Pro výrobu je potřeba pracovník k míchacímu zařízení, přípojky vody a elektřiny.
Naopak čerstvá malta přivezená autodomíchávačem na stavbu je rovnou připravená ke zpracování. Na stavbě se skladuje v plastových vanách o obsahu 200 litrů, které se po stavbě rozvezou jednotlivým pracovním četám. Zdící malty mají dobu zpracovatelnosti minimálně 36 hodin. Není třeba žádný stálý zábor stavební plochy, přípojky elektřiny ani vody. Pro zdění platí následující základní pravidla.
Nejen šikmá, ale i plochá střecha musí mít spád, a to takový, který zaručí co nejrychlejší odvedení srážek ze střechy. Ideální je vytvoření spádu už v rámci nosné konstrukce, což však není vždy vhodné nebo možné. V těchto případech nacházejí své uplatnění moderní cementové pěny, které umožňují realizovat sklon až 8 %. Cementové pěny PORIMENT nabízíme v několika typech. Tento moderní lehký silikátový materiál je alternativou spádování pomocí klínů z pěnového polystyrenu (zkráceně EPS) případně pomocí lehčeného betonu. Cementové pěny jsou pevnější a zpravidla méně finančně náročné než polystyrenové klíny, v porovnání s lehčenými betony pak představují lepší volbu z hlediska tepelně izolačních vlastností. Navíc méně zatíží konstrukci než lehčený beton. Ukládka cementových pěn je jednodušší než obě konkurenční varianty dohromady.
Spádová vrstva vytváří požadovaný sklon svrchních střešních vrstev pro odvod dešťové vody. Aby se srážky na střeše nedržely v podobě louží, musí mít střecha takový spád, který zaručí jejich rychlé odvedení ze střešní plochy k odvodňovacím prvkům. Ideální je pochopitelně vytvoření spádu už nosnou konstrukcí, to ale není vždy vhodné nebo možné. Příkladem mohou být rekonstrukce střech, střechy velmi složitých půdorysů nebo třeba střechy větších ploch. Cementové pěny jsou ideálním řešením u rozsáhlých realizací jako jsou bytové domy nebo nákupní centra . Nosnou konstrukcí takového objektu lze zpravidla vytvořit spád jen částečně, beton se totiž do spádu obtížně vylévá, navíc hrozí nebezpečí, že na povrchu vzniknou různé nerovnosti a hrbolky. Spádovou vrstvu je potom nutné realizovat dodatečně.
Následná realizace spádové vrstvy pomocí polystyrenových klínů (EPS) je náročná na přesnost při návrhu, výrobě, manipulaci i ukládání a zároveň představuje zpravidla vyšší náklady. Spádování pomocí tepelné izolace v podobě polystyrenu je energeticky výhodnější, avšak za cenu nízké pevnosti. Problematické může být také natavování dalších vrstev. Standardně se u rodinného domu používá vrstva cca 140 mm EPS a spád minimálně 2 %.
Oproti polystyrenu vynikají lehčené betony použité jako spádová vrstva svou pevností, které je ale dosaženo na úkor vyšší objemové hmotnosti (jsou těžší) a tepelných charakteristik. Jde o cenově poměrně nákladné řešení; navíc je zde složitá manipulace s materiálem. Lehčený beton se totiž musí ukládat tzv. bádiemi, vanami, které se jeřábem přemisťují na střechu, případně klasickou velkou betonpumpou. První z uvedených variant je časově a personálně velmi náročná, u druhé varianty je ukládání nákladné a vzhledem k vysokým čerpacím výškám i dost problematické. Dalším problémem je to, že u lehčených betonů je problematické dosáhnout přesného spádování. Spád, který vytvoří dělníci, není vždy přesný a místně mohou vznikat plochy s nižším sklonem nebo dokonce s protispádem. Doporučený spád pro střechu spádovanou lehčeným betonem se s ohledem na eliminaci nerovností pohybuje zpravidla kolem 5 %. Lehčený beton se jako spádová vrstva používá v tloušťce od cca 8 cm.
PORIMENT je výhodnější
Pevnost spádové vrstvy je dána v projektu, proto EPS klíny, které mají pevnost nízkou, nemusí navržené parametry vůbec splňovat. Vysokou pevnost nabízejí lehčené betony, které ale zároveň střešní konstrukci silně zatěžují. Na 1 m3 je to asi 900 kg, což je několikanásobně vyšší zatížení než u pěnového polystyrenu (objemová hmotnost cca 20 kg/m3). Cementové pěny použité pro spádové vrstvy jsou tak určitým kompromisem mezi oběma variantami. Při zatížení konstrukce asi 500 kg/m3 nabízejí totiž minimální zaručenou krychelnou pevnost v tlaku 0,5 Mpa (u varianty PORIMENT PS 500). Střecha realizovaná pomocí cementových pěn je bez problémů pochozí, na rozdíl od střechy z pěnového polystyrenu.
Díky nízkému součiniteli tepelné vodivosti (např. 0,114 W/m-1.K-1 v suchém stavu u cementové pěny PORIMENT PS 500) přispívají cementové pěny ke splnění požadovaného tepelného odporu celého souvrství. Pro srovnání: součinitel tepelné vodivosti u u lehčeného betonu asi 0,25 W/m-1.K-1 při objemové hmotnosti 900 kg/m3, tedy víc než dvojnásobek než u cementové pěny PORIMENT PS 500.
Postup výroby cementových pěn je následující: v maltárně se vyrobí cementová suspenze, která vzniká smícháním cementu, příměsí a vody. Tato suspenze se autodomíchávačem dopraví na stavbu, kde se přidáním přísady napění ve speciálním zařízení nazývaném Aeronicer II, kterým je hotová pěna rovnou čerpána na místo ukládky. Do některých typů směsí je v tomto zařízení přidáván drcený polystyrén, který zlepšuje tepelně izolační vlastnosti a snižuje objemovou hmotnost. Při čerpání cementových pěn se hadice dají bez problémů vést již téměř dokončeným interiérem nebo po fasádě. Na stavbě tedy není pro ukládku potřeba žádný jeřáb. Na střeše se vodícími latěmi nebo provázky pouze vytyčí spády a materiál se do potřebných ploch srovná buď latí, nebo tzv. nivelační hrazdou.
Cementové pěny PORIMENT vyrábíme v několika variantách. Některé typy jsou pro spádové vrstvy vhodnější, jiné jsou využívány spíše jako výplně hluchých míst v konstrukcích, vyrovnávací vrstvy v podlahách nebo tepelně izolační vrstvy. U spádových vrstev je výběr mezi různými typy cementových pěn závislý na požadavcích, jež jsou kladeny na spádovou vrstvu. Zejména je nutné dopředu specifikovat způsob uchycení izolací, položených na spádové vrstvě. Pokud budou izolace ke spádové vrstvě přitavené, případně přitížené a budou ještě přitížené dalšími vrstvami, lze využít základní cementovou pěnu s polystyrenem. Jestliže se izolace mají do spádové vrstvy kotvit, doporučuje se použít cementovou pěnu s vyšší pevností (2 MPa u varianty PORIMENT WS).
Cementové pěny jsou při použití ve spádových vrstvách řešením, které nabízí určitý kompromis mezi vlastnostmi ostatních dvou nejčastěji používaných variant. Zároveň ale toto řešení vyžaduje nižší náklady na dopravu a výrazně jednodušší manipulaci než varianty používající pěnový polystyren a lehčený beton. Cementové pěny proti nim navíc patří k řešením cenově nejvýhodnějším.
Podlaha je souhrn podlahových vrstev uložených na nosném podkladu (strop, základová deska), jehož účelem je zkvalitnění povrchu podkladu pro nerušený provoz v daných podmínkách. Jedná se o velice důležitou část stavby, na kterou jsou kladeny vysoké nároky ohledně kvality a vlastností. Kromě přenášení zatížení do nosného podkladu jsou na podlahu kladeny požadavky týkající se zabezpečení tepelné a akustické pohody a v neposlední řadě také nároky na rychlost a nenáročnost ukládky. Pro zajištění kročejového útlumu se provádí tzv. těžká plovoucí podlaha.
Nejčastěji se těžká plovoucí podlaha skládá z vyrovnávací a tepelně izolační vrstvy, z pružné mezivrstvy, ze separační vrstvy, z roznášecí vrstvy a z nášlapné vrstvy.
Vyrovnání podkladu je nutné zejména u rekonstrukcí (např. u klenbových stropů nebo při nahrazování zásypů u dřevěných stropů), ale i u novostaveb, kde je většina rozvodů (elektřiny, topení atd.) vedena po stropní konstrukci. Pro tento účel se využívá PORIMENT P a PORIMENT W. Tepelně izolační vrstava se většinou provádí spolu s vyrovnávací vrstvou.
Podstatou těžké plovoucí podlahy a zajištění kročejového útlumu je pružné oddělení roznášecí vrstvy (například litého potěru) a navazující nášlapné vrstvy (například dlažby) od zbytku konstrukce (podkladní vrstvy, prostupy, sloupy stěny atd.) pružnou mezivrstvou. Pro pružné mezivrstvy jsou nejčastěji používané napěněné polyetylénové pásy nebo desky kročejového polystyrénu. Minimální potřebná tloušťka je daná akustickým posudkem. Některé posouzené varianty a zásady pro návrh najdete v příkladech podlahových souvrství nebo v podkladech pro navrhování podlahových souvrství z hlediska akustiky.
Separační vrstva zabraňuje proniknutí potěru nebo cementového mléka mezi jednotlivé části pružné mezivrstvy a vzniku akustických mostů. Dále zabraňuje přenášení objemových změn z podkladu do roznášecí vrstvy a opačně a tím tvorbě trhlin. Separační vrstva je tvořena například voskovaným papírem, PE fólií apod.
Roznášecí vrstva, tvořená nejčastěji litým potěrem, má za úkol roznesení bodového užitného zatížení na zatížení plošné. Další neméně důležitou funkcí je vytvoření rovného a soudržného podkladu pod nášlapnou vrstvu. Pro tuto vrstvu se využívá Anhyment.
Optimálním řešením pro vytápěné podlahy je použití právě anhydritových litých potěrů Anhyment, kdy výška podlahové vrstvy nad trubkami podlahového topení může být snížena už na 3,5 cm.
Volbou Anhymentu tak lze nevýhody podlahového topení částečně eliminovat. Nezanedbatelnou výhodou tohoto řešení jsou spolu s nižší vrstvou podlahy i nižší náklady na topné energie. Podlahu není nutno dále vyztužovat, díky samonivelačním vlastnostem Anhymentu lze dosáhnout téměř ideální rovinatosti. Podlahové topení se realizuje v rámci roznášecí vrstvy.
