Bez ohledu na velikost a složitost jsme pro Vás partnerem nejen na beton. Naše produkty jsou nejen vysoce kvalitní, ale naší snahou je také neustálá inovace. K dodávkám betonu nabízíme související služby v oblasti dopravy, čerpání a zkušebnictví betonu.
Základové desky jsou exponované konstrukce, které přenášejí tíhu celé stavby do podloží. Často bývají značně vyztuženy, protože podloží bývá nerovnoměrně nebo málo únosné a deska jako základ již není opravitelná. Vybetonování hustě vyztužené desky je náročné na čas, pracovní sílu a z toho plynoucí výslednou kvalitu. Nejlepším řešením vlastní betonáže je použití lehce zpracovatelného nebo samozhutnitelného betonu Easycrete®, který dokonale vyplní všechny prostory v bednění a ideálně “obteče” výztuž. Easycrete® nevyžaduje náročné hutnění, mnohdy postačí pouze “srovnání” povrchu “pohoupáním” tyčí kruhového průřezu
Často jsou požadovány svislé konstrukce (stěny, sloupy) s dokonalým povrchem (pohledový beton) či z důvodů konstrukčních velmi štíhlé. To vyžaduje dokonalé bednění a vysoký stupeň vyztužení.
Vysoké náklady a úsilí při přípravě by mohlo být promarněno použitím nevhodného betonu a technologie jeho ukládání do konstrukce. V takovýchto případech je řešením použití samozhutnitelného Easycrete® SV, který zajistí dokonalé probetonování konstrukce a výsledný povrch po odbednění je v kvalitě pohledového betonu.
Prostorově rozsáhlé a tvarově náročné vodorovné konstrukce, například stropy a nájezdové rampy garážovacích domů, je často třeba betonovat v jednom pracovním záběru. Velké objemy betonu se jistě snáze a rychleji uloží při použití Easycrete®, který rovněž zaručí přijatelnou kvalitu povrchu, který není nutno následně opatřovat nátěry nebo stěrkovými hmotami.
Klidně na „zelené louce“, bez přípojky vody i elektrické energie, a navíc mnohem rychleji, poroste vaše stavba s čerstvou maltovou směsí MALMIX® . Čerstvou maltu připravenou k okamžitému zdění doveze autodomíchávač až na stavbu, již v požadované konzistenci a kvalitě. Nemusíte zajišťovat nákup materiálů ani technická zařízení, jako je třeba míchačka na stavbě.
Není tomu tak dlouho, kdy se v nabídkách výrobců stavebních hmot objevily nové produkty pro spojování cihel, tvárnic a jiných zdicích materiálů. Jedná se zejména o různé typy tenkovrstvých lepidel a lepicích pěn, jejichž funkcí je pevné spojení zdicích prvků, tedy nahrazení klasického zdění na maltu. Ač se zpočátku mohlo zdát, že běžným maltám odzvonilo, dnes se ukazuje, že klasické zdění je stále velmi oblíbené a na stavbách se tento způsob často používá.
Čerstvé malty vysoké kvality
Průkopníkem a jedním z největších výrobců čerstvých malt v České republice je skupina Českomoravský beton, která prostřednictvím vlastních betonáren a dceřiných společností dodává od roku 2000 na stavební trh čerstvé maltové směsi pod obchodním názvem MALMIX®. Profesionální přístup k výrobě na provozech skupiny spolu s použitím prvotřídních vstupních surovin, jsou zárukou vysoké jakosti čerstvé maltové směsi. Samozřejmostí je výroba a sledování kvality dle ČSN EN 998 – 2.
Zdění na maltu dovezenou v autodomíchávači
V současnosti hojně používaný způsob výroby a dodávky čerstvé malty na staveniště. Malta se vyrábí na centrální výrobně – maltárně a na stavbu se dopravuje autodomíchávači, kde se skládá do plastových manipulačních kontejnerů. V podstatě je tento systém hodně podobný výrobě a dodávce čerstvého betonu. Výhodou tohoto systému je zejména jednoduchost, snadné zpracování, možnost dodání různých typů malty a snadná manipulace s čerstvou směsí na stavbě. Ze strany stavebníka je potřeba pouze odhadnout hrubou denní spotřebu a objednat požadovanou maltu na dispečinku betonárny/maltárny.
Hlavní roli hraje logistika
Nedílnou součástí celkové kvality dodávky čerstvé maltové směsi MALMIX je také logistika. Při každodenním zásobování staveb čerstvou maltou je důležitá operativní spolupráce výrobce na betonárně/maltárně a zpracovatele na stavbě. Zákazníci obvykle na dispečinku provozu objednávají dodávky 1–2 dny před dodáním a moderní autodomíchávače příslušné množství malty přivezou v dojednaném čase na stavbu. Na stavbě se malta naplní do připravených plastových kontejnerů o objemu 200 litrů. Naplněné pak váží přes 400 kg. Manipulace s kontejnerem je možná pomocí jeřábu (ocelové úchyty), teleskopického manipulátoru, vysokozdvižného vozíku, paletizačního vozíku, nebo pomocí speciálního manipulačního vozíku na kontejner s maltou, který je možné si společně s dodávkou MALMIXu zapůjčit. Navíc, pokud se zabrání přístupu vzduchu k čerstvé maltě, vydrží zpracovatelná až 36 hodin. Pokud tedy stavbaři nestihnou část malty zpracovat, mohou ji použít ještě i druhý den.
1) Vlastní výroba
Výroba čerstvé maltové směsi pro zdění MALMIX probíhá na betonárně/maltárně podle přesně stanovených technologických postupů.
2) Doprava a uložení
Čerstvá malta MALMIX se dopraví na stavbu a uloží z autodomíchávače do plastových kontejnerů – van.
3) Organizace výstavby
Čerstvé malty MALMIX v plastových kontejnerech se na stavbě přepraví do místa zdění. Míchačka není potřeba.
4) Připravená malta
Čerstvá maltová směs MALMIX na stavbě je prakticky ihned připravená na zdění. Naplněný kontejner (200 l) váží přes 400 kg.
5) Začátek zdění
Manipulace s kontejnerem je možná pomocí jeřábu a další techniky nebo pomocí speciálního manipulačního vozíku, který je možné si společně s dodávkou MALMIXu zapůjčit.
6) Různá místa zdění
Doporučuje se předem určit množství malty potřebné pro zdění v konkrétním místě. Plastové kontejnery jsou k dispozici u výrobce.
7) Rozestavěná zeď
Malta z autodomíchavače má konzistenci vhodnou pro okamžité zdění.
8) Vlastní zdění I
Pokud se zabrání přístupu vzduchu k čerstvé maltě, vydrží zpracovatelná až 36 hodin. Pro zdění doporučujeme standardní postup definovaný výrobcem použitých cihel/tvárnic. Technologická kázeň umožňuje naplno využít deklarovaných vlastností MALMIXu.
9) Hotová zeď
Vnitřní zdi obytného domu zděné s použitím čerstvé maltové směsi MALMIX.
I plochá střecha musí mít spád, a to takový, který zaručí co nejrychlejší odvedení srážek ze střechy. Ideální je vytvoření spádu nosnou konstrukcí, což ale není vždy vhodné nebo možné. V těchto případech nacházejí své uplatnění moderní cementové pěny, které umožňují realizovat sklon až 8 %. Cementové pěny PORIMENT nabízíme v několika typech. Tento moderní lehký silikátový materiál je alternativou spádování pomocí klínů z pěnového polystyrenu (zkráceně EPS) případně pomocí lehčeného betonu. Cementové pěny jsou pevnější a zpravidla méně finančně náročné než polystyrenové klíny, v porovnání s lehčenými betony pak představují lepší volbu z hlediska tepelně izolačních vlastností. Navíc méně zatíží konstrukci než lehčený beton. Ukládka cementových pěn je jednodušší než obě konkurenční varianty dohromady.
Spádová vrstva vytváří požadovaný sklon svrchních střešních vrstev pro odvod dešťové vody. Aby se srážky na střeše nedržely v podobě louží, musí mít i plochá střecha takový spád, který zaručí jejich rychlé odvedení ze střechy k odvodňovacím prvkům. Ideální je pochopitelně vytvoření spádu už nosnou konstrukcí, což není vždy možné. Příkladem mohou být rekonstrukce střech, střechy velmi složitých půdorysů nebo třeba střechy větších ploch. Právě u tak rozsáhlých realizací, jako sjou bytové domy nebo nákupní centra, jsou cementové pěny ideální variantou. Nosnou konstrukcí takového objektu lze zpravidla vytvořit spád jen částečně, beton se totiž do spádu obtížně vylévá, navíc hrozí nebezpečí, že na povrchu vzniknou různé nerovnosti a hrbolky. Spádovou vrstvu je potom nutné realizovat dodatečně.
Následná realizace spádové vrstvy pomocí polystyrenových klínů (EPS) je náročná na přesnost při návrhu, výrobě, manipulaci i ukládání a zároveň představuje zpravidla vyšší náklady. Spádování pomocí tepelné izolace v podobě polystyrenu je energeticky výhodnější, avšak za cenu nízké pevnosti. Problematické může být také natavování dalších vrstev. Standardně se u rodinného domu používá vrstva cca 140 mm EPS a spád minimálně 2 %.
Oproti polystyrenu vynikají lehčené betony použité jako spádová vrstva svou pevností, které je ale dosaženo na úkor vyšší objemové hmotnosti (jsou těžší) a tepelných charakteristik. Jde o cenově poměrně nákladné řešení; navíc je zde složitá manipulace s materiálem. Lehčený beton se totiž musí ukládat tzv. bádiemi, vanami, které se jeřábem přemisťují na střechu, případně klasickou velkou betonpumpou. První z uvedených variant je časově a personálně velmi náročná, u druhé varianty je ukládání nákladné a vzhledem k vysokým čerpacím výškám i dost problematické. Dalším problémem je to, že u lehčených betonů je problematické dosáhnout přesného spádování. Spád, který vytvoří dělníci, není vždy přesný a místně mohou vznikat plochy s nižším sklonem nebo dokonce s protispádem. Doporučený spád pro střechu spádovanou lehčeným betonem se s ohledem na eliminaci nerovností pohybuje zpravidla kolem 5 %. Lehčený beton se jako spádová vrstva používá v tloušťce od cca 8 cm.
Cementové pěny PORIMENT jsou lehký silikátový materiál vhodný pro novostavby i pro rekonstrukce, který se vyrábí pomocí moderní, počítačem řízené technologie. Cementové pěny sice nemají tak nízký součinitel tepelné vodivosti jako polystyren, ale jsou oproti němu cenově dostupnější. V porovnání s lehčeným betonem je součinitel tepelné vodivosti cementových pěn asi 2 x nižší.
Pevnost spádové vrstvy je dána v projektu, proto EPS klíny, které mají pevnost nízkou, nemusí navržené parametry vůbec splňovat. Vysokou pevnost nabízejí lehčené betony, které ale zároveň střešní konstrukci silně zatěžují. Na 1 m3 je to asi 900 kg, což je několikanásobně vyšší zatížení než u pěnového polystyrenu (objemová hmotnost cca 20 kg/m3). Cementové pěny použité pro spádové vrstvy jsou tak určitým kompromisem mezi oběma variantami. Při zatížení konstrukce asi 500 kg/m3 nabízejí totiž minimální zaručenou krychelnou pevnost v tlaku 0,5 Mpa (u varianty PORIMENT PS 500). Střecha realizovaná pomocí cementových pěn je bez problémů pochozí, na rozdíl od střechy z pěnového polystyrenu.
Díky nízkému součiniteli tepelné vodivosti (např. 0,114 W/m-1.K-1 v suchém stavu u cementové pěny PORIMENT PS 500) přispívají cementové pěny ke splnění požadovaného tepelného odporu celého souvrství. Pro srovnání: součinitel tepelné vodivosti u u lehčeného betonu asi 0,25 W/m-1.K-1 při objemové hmotnosti 900 kg/m3, tedy víc než dvojnásobek než u cementové pěny PORIMENT PS 500.
Využitím cementových pěn lze výrazně ušetřit náklady na dopravu materiálu. Autodomíchávačem je totiž dopravováno pouze cementové mléko, ze kterého se pěna vyrábí až na stavbě. Ze 7 m3 cementového mléka lze za hodinu vyrobit až 17 m3 cementové pěny.
Postup výroby cementových pěn je následující: v maltárně se vyrobí cementová suspenze, která vzniká smícháním cementu, příměsí a vody. Tato suspenze se autodomíchávačem dopraví na stavbu, kde se přidáním přísady napění ve speciálním zařízení nazývaném Aeronicer II, kterým je hotová pěna rovnou čerpána na místo ukládky. Do některých typů směsí je v tomto zařízení přidáván drcený polystyrén, který zlepšuje tepelně izolační vlastnosti a snižuje objemovou hmotnost. Při čerpání cementových pěn se hadice dají bez problémů vést již téměř dokončeným interiérem nebo po fasádě. Na stavbě tedy není pro ukládku potřeba žádný jeřáb. Na střeše se vodícími latěmi nebo provázky pouze vytyčí spády a materiál se do potřebných ploch srovná buď latí, nebo tzv. nivelační hrazdou.
Cementové pěny PORIMENT vyrábíme v několika variantách. Některé typy jsou pro spádové vrstvy vhodnější, jiné jsou využívány spíše jako výplně hluchých míst v konstrukcích, vyrovnávací vrstvy v podlahách nebo tepelně izolační vrstvy. U spádových vrstev je výběr mezi různými typy cementových pěn závislý na požadavcích, jež jsou kladeny na spádovou vrstvu. Zejména je nutné dopředu specifikovat způsob uchycení izolací, položených na spádové vrstvě. Pokud budou izolace ke spádové vrstvě přitavené, případně přitížené a budou ještě přitížené dalšími vrstvami, lze využít základní cementovou pěnu s polystyrenem. Jestliže se izolace mají do spádové vrstvy kotvit, doporučuje se použít cementovou pěnu s vyšší pevností (2 MPa u varianty PORIMENT WS).
Z hlediska aplikace je důležitá i hodnota maximálního spádua výška vrstvy, která bude realizována najednou. Základní typ cementové pěny s polystyrenem drží zpravidla maximálně do spádu 8 % při tloušťce vrstvy 30 cm. Pěny bez příměsi polystyrenu se musí ukládat po menších vrstvách a drží maximálně do spádu 4 %, což je ale v praxi zpravidla dostačující.
Cementové pěny jsou při použití ve spádových vrstvách řešením, které nabízí určitý kompromis mezi vlastnostmi ostatních dvou nejčastěji používaných variant. Zároveň ale toto řešení vyžaduje nižší náklady na dopravu a výrazně jednodušší manipulaci než varianty používající pěnový polystyren a lehčený beton. Cementové pěny proti nim navíc patří k řešením cenově nejvýhodnějším.
Další informace naleznete na stránkách produktu www.poriment.cz.
Především při rekonstrukci starších objektů se v konstrukcích vyskytují hluché prostory, které byly vyplněné zásypy. Jedná se zejména o rekonstrukci kleneb, polospalných dřevěných stropů atd. Tyto starší konstrukce většinou potřebujeme odlehčit a zpevnit. Většinou toho dosáhneme odstraněním starého nesoudržného násypu a jeho nahrazením cementovou litou pěnou s polystyrénem Porimentem P. U rekonstrukcí dřevěných stropů nebo u konstrukcí, kde hrozí protečení cementového mléka z Porimentu, je třeba vrstvu Porimentu oddělit od zbytku konstrukce separační vrstvou, která zamezí úniku vody, nebo cementového mléka.
U novostaveb se výplně týkají hlavně hluchých prostorů vzniklých vlivem statického řešení, dutých prostorů okolo odpadních trub nebo spádových výplňových vrstev pod hydroizolace na podzemních objektech (podzemní cesty, garáže atd.). V prvních dvou případech se použije cementová pěna s polystyrénem Poriment P stejně jako v případě rekonstrukcí. V případě spádových výplňových vrstev na podzemních objektech je vhodný Poriment PS.
