Rozhovor s Radkem Leskovjanem
Radek Leskovjan, designér a grafik, založil značku s ikonickými tričky UAX! známou svými zábavnými ručně kreslenými obrázkovými potisky. Vytvořil personalizovaný design a animace na míru mnoha značkám (Meopta, Hyundai, Jablotron, HC Oceláři Třinec, Mmcité, Usspa, Eizo aj.) a v této oblasti spolupracuje i na projektech společnosti Českomoravský beton. Tvoří rovněž GIFy, nálepky pro sociální sítě a animace.
Proč jste ke spolupráci oslovil právě architekta Kamila Mrvu?
Spolupracovali jsme spolu již dříve na několika projektech, třeba na sídle firmy UAX!, které získalo několik cen, takže tahle spolupráce nebyla vůbec náhoda.
Proč jste si k práci a bydlení zvolil místo uprostřed Kojetína?
Výběr místa je alfa a omega každého projektu a spousta lidí tohle hodně podceňuje. Je to běh na dlouhou trať, já jsem si ten maraton zaběhl a vybíral 10 let. Viděl jsem spoustu pozemků, tohle místo ale splňovalo většinu požadavků, mělo ten genius loci, který jsem potřeboval – atmosféru, výhled, vzrostlé stromy, a ještě navíc ty pískovcové kameny…
Chtěl jste od začátku zachovat kontext s původní stodolou? Nebyly pro vás staré kamenné zdi svazující?
Naopak! Ten opracovaný pískovec všechno nádherně spojuje – je to lokální materiál, který se v okolí těžil a je i na zdejších domech. Hodnota kamenů a ta stará energie jsou obrovským bonusem, který nelze znovu zopakovat nebo nově vystavět. Pro architekta je to pak kreativní výzva a Kamil Mrva je z těch, kteří rádi pracují s něčím starým a dávají tomu novou podobu. Původně jsme chtěli vložit mezi staré sloupy velkoformátová skla a udělat kamenný dům, K. Mrva ale přišel s myšlenkou vložit dovnitř samostatně stojící kubus na plovoucí betonové desce, což je geniální, protože stěny jsou bez zásahu, nový dům perfektně izoluje, neřešíte statiku, vlhkost. Prostě borec!
Vyskytl se během spolupráce s architektem K. Mrvou nějaký moment, kdy jste se na něčem skutečně neshodli?
Často. A stejně tak často se shodujeme. Ten správný balanc vzniká v moment, kdy já mu stále nějak rozhazuju, co se mi nelíbí, a on mě pořád přesvědčuje. Musíme si to mezi sebou obhájit, a nakonec se shodneme na nejlepším řešení. Kamil Mrva není žádná třetí liga – je to profesionál, který umí pracovat s náročnou klientelou.
Narazili jste při stavbě na nějaké komplikace?
Za 12 let stavby v různých etapách to je pořád něco. Jde hlavně o práci s lidmi, koordinaci, kompromisy. A pak vás vypeče počasí…
Proč jste zvolili jako ústřední materiál přístavby pohledový beton?
Když chcete zapustit dům do svahu, tak to snad ani vhodněji nejde. Každý materiál má své kouzlo, důležité je, jak s nimi pracujete v návaznosti na přírodu, a ve firmě PROBI inženýring z Hranic na Moravě byl dobrý tým, který uměl s betonem skvěle pracovat, a nevadily jim moje vrtochy.
Jak probíhala spolupráce se společností Českomoravský beton?
Pro společnost Českomoravský beton jsem v rámci své profese připravoval pár projektů, a tak se spolupráce přímo nabízela. Když jsme s Kamilem Mrvou a stavební společností PROBI z Hranic na Moravě představili firmě Českomoravský beton projekt domu, tak je nadchl a rozhodli se, že zde mimo jiné natočí další díl videodokumentu Architektura v betonu týkající se využití betonu v soudobé architektuře. Po dobu stavby nad zakázkou měli odborný dohled a při každém lití kontrolovali směs betonu jejich technologové. Díky této péči dnes pohledový beton vypadá tak úžasně a čistě. Jak se žije v domě, který sbírá tolik ocenění po celém světě?
Stejně jako v jakémkoliv dobře vymyšleném domě, ale to není o oceněních – jde o to, jestli dům od začátku tvoříte srdcem, chcete tam být a promyslíte to. Ty instantní „rychlověci“ moc nefungují. Já jsem byl u stavby od začátku do konce a výsledek jsem neustále ovlivňoval.
Je nějaká část budovy, na níž jste obzvláště pyšný?
Zajímavý je prosklený krček, kterým chodíte mezi starou a novou přístavbou. To pro mě bylo zásadní, aby se smazaly rozdíly mezi tím, jestli jste doma nebo venku. A hlavně jsem potřeboval do domu dostat pohyb a sílu přírody – velkými okny se tak přes větrem se kývající větve stromů dovnitř dostává světlo, to se nějak láme, každých 5 minut je jiné. Je to fascinující hra světla a stínů, která naplňuje dům energií.
Jste s výsledkem stavby spokojený?
Je fakt, že se domů pořád těším jako děcko, protože je to tam promyšlené do nejmenších detailů. Jsme tam rádi. Je to ono. Prostě srdcovka.
Rozhovor: Iveta Jakubov
Foto: Kamil Mrva Architects, Foto Libor Stavjaník, Toast
Radek Leskovjan a Jan Veselý
