Ochrana před stoletou vodou? Suchá nádrž Jelení!
Suchá nádrž (suchý poldr) je vytvořena přehrazením vodního toku a slouží k protipovodňové ochraně. Za hrází se však voda za běžných podmínek buď neakumuluje vůbec (v tom případě jde o suchý poldr), nebo je objem nádrže zaplněn částečně (pak mluvíme o polosuchém poldru). Během povodní dochází v poldru k zadržování vody, povodňová vlna se v něm oplošťuje a transformuje a působí pak mnohem menší škody. Plocha poldru bývá zemědělsky využívána, zpravidla je zatravněna, případně může mít podobu mokřadu.
Území, kterým protéká horní tok řeky Opavy, je oblastí velmi ohroženou povodněmi. O ochranných opatřeních, která by území ochránila před devastující silou povodňových vln, se uvažuje řadu desetiletí. Místní obyvatelé si mohou pomalu oddechnout. Realizace těchto opatření je již v plném proudu.
Součástí ochrany před povodněmi bude i suchá nádrž Jelení spolu s dalšími třemi poldry (jeden byl vybudován v Lichnově u Bruntálu, dva u Opavy). Na všechny stavby dodávala beton společnost Českomoravský beton, a.s., a to z betonáren Opava, Krnov a Bruntál. Nejdůležitějším protipovodňovým opatřením na horním toku Opavy bude betonová přehrada Nové Heřminovy. Po mnoha letech komplikovaných vyjednávání by měla být její stavba zahájena v roce 2022.
Definitivní podoba těchto ochranných opatření je ojedinělá svou systematičností a zohledněním environmentální problematiky. Zahrnuje jak preventivní technická protipovodňová opatření, tak metody vedoucí ke zlepšení vodního režimu v krajině a k omezení vodní eroze.
Suchá nádrž Jelení
Hlavní funkcí suché nádrže Jelení je omezení odnosu splavenin a ochrana obce Karlovice před povodňovými průtoky. Retenční prostor nádrže je navržen tak, aby byla zajištěna transformace teoretické stoleté povodňové vlny na neškodný odtok. V době intenzivních srážek se voda zachytí v nádrži, ovšem průtok pod hrází zůstává stále stejný, a po povodni, kdy přítoky klesají, se nádrž pomalu vypouští.
Technické informace
- hráz je koncipována jako sypaná s těsnícím jílovým jádrem
- délka hráze v koruně: 273 m
- max. výška hráze: 16 m
- celkový objem nádrže 865 000 m3
- investor stavby: státní podnik Povodí Odry
- realizace stavby: sdružení OHL ŽS, a.s., Metrostav, a.s., Pohl CZ, a.s.
Před zahájením stavby byl proveden archeologický průzkum, který odhalil jednu z mnoha vstupních chodeb do zlatorudných dolů, jež byly součástí těžební lokality v okolí Zlatých Hor.
Beton byl dodán společností Českomoravský beton, a.s., přesněji dovážen z betonárny Bruntál a betonárna Krnov sloužila jako záložní. První automix přivezl beton v květnu na betonáž menších objektů v blízkém okolí budoucí hráze. Následovala betonáž podkladních betonů a konstrukce hlavního tělesa se spodní výpustí.
Masivní konstrukce vyžadovala speciální typ betonové směsi s pomalým vývinem hydratačního tepla a nízkým smrštěním, proto byla nutná neustálá spolupráce betonárny s ostravskou laboratoří BETOTECH.
Na stavbu se vozily převážně 2 druhy betonu, C 25/30, XC2, S4, Dmax. 22mm pro podkladní vrstvy a beton C 30/37, XF3, S4, Dmax. 22mm jako konstrukční. Jednalo se o beton se zaručenými vlastnostmi pro vodonepropustné konstrukce PERMACRETE®. Projekt stanovil nejvyšší povolenou teplotu na 45 °C; nejvyšší naměřená hodnota v průběhu stavby dosáhla 43,5 °C. Jako cement byl zvolen CEM II/B-S 32,5 R Mokrá, který v receptuře společně s popílkem zaručil nízký vývoj hydratačního tepla.
Celkem bylo na hráz dodáno více než 5.200 m3 betonu.
Po ukončení betonáží se začalo s navážením materiálu pro sypanou hráz, na niž se využil skrývkový materiál. Na těsnící jílové jádro byl použit materiál z okolí Opavy. V současné době se na SN Jelení provádějí finální terénní úpravy. Stavba by měla být dokončena v dubnu 2019.
Autoři článku:
Bc. Martin Mareš, Českomoravský beton a.s.
Ing. David Janíček, BETOTECH s.r.o., člen skupiny Českomoravský beton
