Golf klub Čertovo břemeno

Stojíte na terase zády k hlavní budově Golf klubu Čertovo břemeno. Se zavřenýma očima vnímáte, jak na vaší tváři soupeří ranní chlad s prvními hřejivými paprsky slunce. Je ticho. Slyšíte jen ptáky a vlastní dech, jak horečně nasáváte čerstvý vzduch do plic. Svěžest přírody útočí na všechny vaše smysly, nejvíc tu ale voní dřevo. Otevřete oči a spatříte nekonečnou záplavu zeleně táhnoucí se až za horizont. Teď už se ale musíte otočit, protože to skutečné „WOW“ vás teprve čeká...

Hrátky s čertem

O původ mystického názvu Čertovo břemeno, skalního útvaru Jistebnické vrchoviny, se přou dvě tajemné pověsti.  Dle jedné čert vzteky mrštil k zemi obrovské balvany, když neuspěl ve zničení kostela v Nadějkově. Podle druhé letěl kolem této skály čert s těžkým břemenem a chtěl si na ní odpočinout.  Pod jeho tíhou se mu kopyto vrylo do kamene a tento obtisk je na jejím vrcholku patrný dodnes.

O   dechberoucí   podívanou   se   postará   stavba z dílny architekta Stanislava Fialy, kterou navrhl pro rodinu Petra Němce, svého společníka z ateliéru FIALA + NEMEC. Právě zde, v Jistebnické vrchovině na hranici středočeského a jihočeského kraje, z upraveného, mírně pahorkatého terénu golfového hřiště sebevědomě vyčnívá hlavní budova Golf klubu Čertovo břemeno, jen aby do něj v té samé chvíli zase s pokorou zapadla.

Úkolem architekta Stanislava Fialy totiž bylo postavit budovu, která by přirozeně splynula s okolím.

To se mu podařilo již o 10 let dříve, kdy v těchto místech, ještě jako člen ateliéru D3A, vytvořil nenápadnou klubovnu, kterou doslova vnořil do jednoho z kopečků. Svou kapacitou však už tzv. Jeskyňka z betonu a kamene pře-stala stačit, a tak majitelé oslovili architekta, aby navrhl velkorysejší prostor. Nová budova měla návštěvníkům poskytnout veškerý komfort, včetně velké klubovny s restaurací pro 100 hostů, konferenčního salonku pro 60 osob, baru, šaten, kuchyně, skladů a 2 apartmánů k pronájmu.

Architekt se i tentokrát držel osvědčeného konceptu a schoval budovu do pozvolné-ho travnatého kopce. Zatímco její severní strana se opírá o svah, jižní strana je zcela otevřená a nabízí až zenově uklidňující výhled na malebné údolí s rybníkem.

S odkazem na tradici

Jádro budovy je železobetonovou mono-litickou konstrukcí, která zde vedle nosné funkce plní i tu estetickou. Stěny jsou tvořeny nakloněnými rovinami, jež postupně mění svůj úhel. Zvláštností je strukturovaný povrch stěn, do nichž byly obtisknuty kmeny stromů se všemi suky a dalšími typickými nerovnostmi dřeva. Stanislav Fiala nechtěl docílit bezchybného výsledku, ale upřednostnil zde osobitost před perfekcionismem, a tak v pohledovém beto-nu najdete doslovný přepis okolní přírody v její fantastické nedokonalosti.     

Samozřejmě vždy existuje řada jiných, značně jednodušších možností získání suchého a užitečného domu, ale je otázkou, jestli pak ještě dokáže vzbudit potřebné emoce. Dalším dominantním prvkem je povalový strop společenské části, v níž architekt vzkřísil    dávno    zapomenutou    stavební    techniku. Povalový strop, který jste v minulosti mohli najít i v těch nejobyčejnějších obydlích, sestává z opracovaných mohutných smrkových kmenů s osmimetrovým rozponem. Stejné kmeny jsou pak využity jako palisádové dřevěné stěny a bednění pro betonové zdi. Za prosklenou jižní stěnou na povalový strop navazuje postupně řídnoucí řada tenčích smrkových kmenů, které na zastřešenou terasu propouštějí správné množství slunce.

Ještě výraznější odkaz k prastarým architektonickým postupům jsou rozsochy – majestátní dubové kmeny použité jakožto sloupy podpírající střechu terasy byly S. Fialou přepečlivě vybírané přímo v lese a jsou zde ponechané téměř bez úprav tak, jak je příroda stvořila.

Beton, dřevo a kámen ruku v ruce

Harmonickou kombinací materiálů často použitých v jejich přirozené podobě s minimem lidského zásahu architekt nejen že navazuje na okolní krajinu, ale vytváří tak vzájemnou symbiózu, v níž ani jeden z prvků nemusí s ostatními o své místo na slunci bojovat.

Na jedné straně zde máme beton v roli odolného dostupného materiálu, který se pod rukama architekta mění v něco neobyčejného, na druhé straně odvěké přírodniny – hřejivé rudimentální dřevo a surový kámen, kterým svou osobitost vtiskla sama země. Jejich vzájemné souznění vzniká už samotným uvažováním S. Fialy, jenž o betonu smýšlí jako o materiálu, je-muž je „kámen rodným starším bratrem“.

Balvany nalezené na místě stavby i v okolí jsou zakomponovány do projektu v konstrukci opěrných zdí a v rámci hřiště působí jako naváděcí a ozdobné prvky. Mohutné kameny najdete i v interiéru jako součást krbu ve společenské hale.

Výčet naturálních povrchů pokračuje břidlicovou podlahou, na niž na terase nava-zuje podlaha z akátových prken. Chodníky jsou dlážděné dubovými špalíky coby zbytky z dubových sloupů. Ze smrkových odřezků je mimo jiné třeba stěna baru a recepce. Police, knihovna, barový a recepční pult, zrcadlové rámy – to vše je ruč-ně vytesáno z dubového dřeva a dubové odštěpky vzniklé při opracovávání těchto prvků byly použity jako zásypový materiál.

Světlo získává budova pomocí kónických světlíků s vnitřním otiskem krajinových prken. Zvenku jsou kryté otevíracími polykarbonátovými čočkami, a tak současně interiér provětrávají. Před horkem i zimou je dům izolován svahem, do něhož je za-puštěn, potřebné teplo či chlad pak čerpá z vrtů, stejně jako vodu, kterou pak vyčištěnou vypouští zpátky do přírody.

Mnohdy zprofanované spojení „v souladu s přírodou“ nabývá v projektu hlavní budovy Golf klubu Čertovo břemeno své skutečné podstaty. Příroda obklopující stavbu do ní přirozeně vstupuje v mnoha svých podobách, avšak nikoliv samoúčelně či stavíc sama sebe na odiv, ale naopak promyšleně a rozvážně tak, že každý detail tu má své opodstatnění, svůj smysl.

Golf Klub Čertovo břemeno získal v roce 2011 titul Stavba roku v rámci ČR a celosvětově pak nominaci na Cenu Evropské unie Mies van der Rohe Award.

Na stavbu Golf klubu Čertovo břemeno dodala společnost Českomoravský beton, a. s. z betonárny Tábor 780 m3 betonu pro realizaci všech betonových konstrukcí.

Betonová směs byla tvořena třídami betonů C25/30 X0 XC1 s šedesátidenním náběhem pevnosti v tlaku pro základovou desku a stropy, C30/37 XA1, XC4, XF4 pro stěny.

Pro pohledové betony bylo použito kamenivo zrnitosti 8/16, konzistence S3, jež byla při jednotlivých dodávkách na stavbu pravidelně kontrolována. 

Do betonových směsí byl použit cement CEM I 42,5 R v množství 363 kg/m3.

Další zajímavosti o stavbě z úst arch. Stanislava Fialy naleznete v 8. dílu videodokumentu Architektura v betonu.