Cementová litá pěna PORIMENT vytvoří na ploché střeše spád až 8 %

Nejen šikmá, ale i plochá střecha musí mít spád, a to takový, který zaručí co nejrychlejší odvedení srážek ze střechy. Ideální je vytvoření spádu už v rámci nosné konstrukce, což však není vždy vhodné nebo možné. V těchto případech nacházejí své uplatnění moderní cementové pěny, které umožňují realizovat sklon až 8 %. Cementové pěny PORIMENT nabízíme v několika typech. Tento moderní lehký silikátový materiál je alternativou spádování pomocí klínů z pěnového polystyrenu (zkráceně EPS) případně pomocí lehčeného betonu. Cementové pěny jsou pevnější a zpravidla méně finančně náročné než polystyrenové klíny, v porovnání s lehčenými betony pak představují lepší volbu z hlediska tepelně izolačních vlastností. Navíc méně zatíží konstrukci než lehčený beton. Ukládka cementových pěn je jednodušší než obě konkurenční varianty dohromady.

Spádová vrstva vytváří požadovaný sklon svrchních střešních vrstev pro odvod dešťové vody. Aby se srážky na střeše nedržely v podobě louží, musí mít střecha takový spád, který zaručí jejich rychlé odvedení ze střešní plochy k odvodňovacím prvkům. Ideální je pochopitelně vytvoření spádu už nosnou konstrukcí, to ale není vždy vhodné  nebo možné. Příkladem mohou být rekonstrukce střech, střechy velmi složitých půdorysů nebo třeba střechy větších ploch. Cementové pěny jsou ideálním řešením u rozsáhlých realizací jako jsou bytové domy nebo nákupní centra . Nosnou konstrukcí takového objektu lze zpravidla vytvořit spád jen částečně, beton se totiž do spádu obtížně vylévá, navíc hrozí nebezpečí, že na povrchu vzniknou různé nerovnosti a hrbolky. Spádovou vrstvu je potom nutné realizovat dodatečně.

EPS klíny jsou náročné na přesnost při realizaci

Následná realizace spádové vrstvy pomocí polystyrenových klínů (EPS) je náročná na přesnost při návrhu, výrobě, manipulaci i ukládání a zároveň představuje zpravidla vyšší náklady. Spádování pomocí tepelné izolace v podobě polystyrenu je energeticky výhodnější, avšak za cenu nízké pevnosti. Problematické může být také natavování dalších vrstev. Standardně se u rodinného domu používá vrstva cca 140 mm EPS a spád minimálně 2 %.

Lehčené betony – pevné, ale poměrně těžké

Oproti polystyrenu vynikají lehčené betony použité jako spádová vrstva svou pevností, které je ale dosaženo na úkor vyšší objemové hmotnosti (jsou těžší) a tepelných charakteristik. Jde o cenově poměrně nákladné řešení; navíc je zde složitá manipulace s materiálem. Lehčený beton se totiž musí ukládat tzv. bádiemi, vanami, které se jeřábem přemisťují na střechu, případně klasickou velkou betonpumpou. První z uvedených variant je časově a personálně velmi náročná, u druhé varianty je ukládání nákladné a vzhledem k vysokým čerpacím výškám i dost problematické. Dalším problémem je to, že u lehčených betonů je problematické dosáhnout přesného spádování. Spád, který vytvoří dělníci, není vždy přesný a místně mohou vznikat plochy s nižším sklonem nebo dokonce s protispádem. Doporučený spád pro střechu spádovanou lehčeným betonem se s ohledem na eliminaci nerovností pohybuje zpravidla kolem 5 %. Lehčený beton se jako spádová vrstva používá v tloušťce od cca 8 cm.

PORIMENT  je výhodnější

Cementové pěny PORIMENT  jsou lehký silikátový materiál vhodný pro novostavby i pro rekonstrukce, který se vyrábí pomocí moderní, počítačem řízené technologie. Cementové pěny sice nemají tak nízký součinitel tepelné vodivosti jako polystyren,  ale jsou oproti němu cenově dostupnější. V porovnání s lehčeným betonem je součinitel tepelné vodivosti cementových pěn asi 2 x nižší.

Pevnost spádové vrstvy je dána v projektu, proto EPS klíny, které mají pevnost nízkou, nemusí navržené parametry vůbec splňovat. Vysokou pevnost nabízejí lehčené betony, které ale  zároveň střešní konstrukci silně zatěžují. Na 1 m³ je to asi 900 kg, což je několikanásobně vyšší zatížení než u pěnového polystyrenu (objemová hmotnost cca 20 kg/m³). Cementové pěny použité pro spádové vrstvy jsou tak určitým kompromisem mezi oběma variantami. Při zatížení konstrukce asi 500 kg/m³ nabízejí totiž minimální zaručenou krychelnou pevnost v tlaku 0,5 Mpa (u varianty PORIMENT PS 500). Střecha realizovaná pomocí cementových pěn je bez problémů pochozí, na rozdíl od střechy z pěnového polystyrenu.

Díky nízkému součiniteli tepelné vodivosti (např. 0,114 W/m^-1.K^-1 v suchém stavu u cementové pěny PORIMENT PS 500) přispívají cementové pěny ke splnění požadovaného tepelného odporu celého souvrství. Pro srovnání: součinitel tepelné vodivosti u u lehčeného betonu asi 0,25 W/m^-1.K^-1 při objemové hmotnosti 900 kg/m³, tedy víc než dvojnásobek než u cementové pěny PORIMENT PS 500.

Nižší náklady na dopravu

Využitím cementových pěn lze výrazně ušetřit náklady na dopravu materiálu. Autodomíchávačem je totiž dopravováno pouze cementové mléko, ze kterého se pěna vyrábí až na stavbě. Ze 7 m³ cementového mléka lze za hodinu vyrobit až 17 m³ cementové pěny.

Postup výroby cementových pěn je následující: v maltárně se vyrobí cementová suspenze, která vzniká smícháním cementu, příměsí a vody. Tato suspenze se autodomíchávačem dopraví na stavbu, kde se přidáním přísady napění ve speciálním zařízení nazývaném Aeronicer II, kterým je hotová pěna rovnou čerpána na místo ukládky. Do některých typů směsí je v tomto zařízení přidáván drcený polystyrén, který zlepšuje  tepelně izolační vlastnosti a snižuje objemovou hmotnost. Při čerpání cementových pěn se hadice dají bez problémů vést již téměř dokončeným interiérem nebo po fasádě. Na stavbě tedy není pro ukládku potřeba žádný jeřáb. Na střeše se vodícími latěmi nebo provázky pouze vytyčí spády a materiál se do potřebných ploch srovná buď latí, nebo tzv. nivelační hrazdou.

Varianty cementových pěn

Cementové pěny PORIMENT vyrábíme v několika variantách. Některé typy jsou pro spádové vrstvy vhodnější, jiné jsou využívány spíše jako výplně hluchých míst v konstrukcích, vyrovnávací vrstvy v podlahách nebo tepelně izolační vrstvy. U spádových vrstev je výběr mezi různými typy cementových pěn závislý na požadavcích, jež jsou kladeny na spádovou vrstvu. Zejména je nutné dopředu specifikovat způsob uchycení izolací, položených na spádové vrstvě. Pokud budou izolace ke spádové vrstvě přitavené, případně přitížené a budou ještě přitížené dalšími vrstvami, lze využít základní cementovou pěnu s polystyrenem. Jestliže se izolace mají do spádové vrstvy kotvit, doporučuje se použít cementovou pěnu s vyšší pevností (2 MPa u varianty PORIMENT WS).

Z hlediska aplikace je důležitá i hodnota maximálního spádua výška vrstvy, která bude realizována najednou. Základní typ cementové pěny s polystyrenem drží zpravidla maximálně do spádu 8 % při tloušťce vrstvy 30 cm. Pěny bez příměsi polystyrenu se musí ukládat po menších vrstvách a drží maximálně do spádu 4 %, což je ale v praxi zpravidla dostačující.

Cementové pěny jsou při použití ve spádových vrstvách řešením, které nabízí určitý kompromis mezi vlastnostmi ostatních dvou nejčastěji používaných variant. Zároveň ale toto řešení vyžaduje nižší náklady na dopravu a výrazně jednodušší manipulaci než varianty používající pěnový polystyren a lehčený beton. Cementové pěny proti nim navíc patří k řešením cenově nejvýhodnějším.